Ještě před několik měsíci se ale strana za zavedení šrotovného prala. Její představitelé tvrdili, že šrotovné bude jednou z priorit nové vlády. V rámci diskuzí se sociální demokraté bránili nařčením z populismu argumentem, že šrotovné nastartuje ekonomiku. Později také mluvili o obnově českého automobilového parku.

Všechny ostatní strany se ke šrotovnému stavěly více či méně odmítavě. Argumentovaly tím, že poptávka se zvýší pouze nárazově, navíc to domácí ekonomice nijak zvlášť nepomůže. Vedle toho by to mělo i velké dopady na rozpočet. Kritkům také vadilo, že šrotovné nespravedlivě zvýhodňuje určité průmyslové odvětví na úkor jiných.

Tato změna v přístupu ke šrotovnému se však nelíbí SAPu (Sdružení Automobilového Průmyslu): "Jedná se o zásadní nepochopení funkce šrotovného," reagoval ředitel sekretariátu Antonín Šípek. Šrotovné má totiž podle něj motivovat k vyřazování ekologicky a bezpečnostně nevyhovujících vozidel. Se stejným cílem prý toto opatření používaly například Francie či Německo již před vznikem ekonomické krize. "Jelikož je vozový park v ČR značně přestárlý, jeho obnova má smysl v každém okamžiku," podotkl Šípek.  

Bývalý ministr financí a spoluzakladatel strany TOP 09 Miroslav Kalousek v Moravcově pořadu uvedl, že k nalévání státních peněz do evropských ekonomik je dlouhodobě zdrženlivý. "V dlouhodobém horizontu to nemohlo mít žádné pozitivní výsledky," řekl. Přesto ocenil určitý stabilizační efekt podpor. "Pomohlo to, byť za drahé peníze, ty dopady rozložit v čase," doplnil s tím, že rozložení dopadů omezilo "společenská pnutí".